Závod pořádaný studenty. I tak se dá nazvat tradiční běh Kbelská desítka, který letos oslavil Kristova léta – pořádal se již 33. ročník. Praha sportovní se na něj chtěla podívat trochu netradičně. Požádali jsme tak studenty Akademie tělesné výchovy a sportu Palestra, aby nám zprostředkovali průběh akce očima organizátorů.

Na Kbelskou desítku je většina běžců dlouho natěšena, je to totiž zpravidla první velký závod sezony. Za každým takovým závodem ovšem stojí měsíce a měsíce tvrdé práce. Jak taková práce vypadá v praxi jsme se chtěli dozvědět od samotných organizátorů, studenti ATVS jsou totiž již dlouhou dobu spolupořadateli akce a můžete je vidět, jak s úsměvem na rtech již od časných ranních hodin připravují věci nutné k hladkému průběhu akce na trati i mimo ni.

Nejdříve je zapotřebí se rozdělit na týmy po stanovištích. Někdo obsluhuje u registrace závodníků, jiný u dětských závodů a další zase u občerstvovací stanice. Cílem je co nejvíce „načichnout“ k tomu, co je všechno potřeba pro organizaci takto velké sportovní události. Samotný průběh akce je potom již svižný a většina účastníků je během několika hodin doma. Studenti ovšem ještě ve večerních hodinách sbírají poslední kusy kelímků ze země…

Nikola (19 let)

„Na starost jsme měli občerstvovací stanici pro závodníky před i po akci. Náročné to bylo především po akci, kdy měli závodníci hlad a nám se tenčily zásoby. Naštěstí jsme si rozvrhli práci tak, aby každý dělal chvíli na výdeji a stihli jsme doplňovat. Největší zájem byl samozřejmě o banány, kterých se snědlo několik desítek krabic. Na výběr bylo také z dalších klasických pochutin jako jsou proteinové tyčinky, sladkosti, nebo pečivo. Hitem se také staly perníčky v cíli, které potěšili závodníky všeho věku.“

   

Foto: občerstvovací stanice s ovocem / perníčky v cíli

Michal (22 let)

„Náš tým byl umístěn u startu. Před závodem jsme museli připravovat železné zábrany, které oddělují závodníky od fanoušků. Bylo jich hodně a lehké zrovna nebyly, takže to byl dobrý trénink před nedělní posilovnou. V průběhu závodu a po jeho skončení jsme musei mimo jiné zodpovídat na dotazy přítomných lidí. Nejčastěji se ptali na to, kudy vede trasa, jestli jsou nějaká dopravní omezení, nebo na časový harmonogram akce.“

Video: Zahájení závodu PALESTRA Kbelská 10

Tomáš (20 let)

„My jsme obsluhovali dětské závody a pomáhali u zakončení hlavního závodu. Nejtěžší bylo ukočírovat děti a připravit pro ně dráhu. Samotný průběh ovšem dopadl dobře a malé závodníky to moc bavilo, i když se někteří občas neudrželi po celou dobu na nohou. Po doběhnutí hlavního závodu jsme měli za úkol nabízet běžcům zahřívací fólie, aby hned nevychladli. V parku (Kbelský park, kde se odehrával program a kde byl zároveň start i cíl akce, pozn. red.) pak pobíhaly stovky hlav zakrytých fóliemi, což pro mě bylo překvapivé, jelikož to byla moje první zkušenost s takhle velkým závodem (smích).“ 

  

Foto: běžci po skončení závodu / nafukovací brána Praha sportovní

Ondřej (21 let)

„Moje skupina byla u registrací. Začít s prací jsme museli už den před akcí, kdy se dávala dohromady čísla se jmény závodníků. Startovní číslo si samozřejmě každý mohl vyzvednout s předstihem v obchodě, stejně se k nám ale přišly těsně před závodem registrovat stovky lidí. Je vidět, že Kbelská 10 je již tradiční závod a většina návštěvníků věděla, co je třeba. Ostatním jsme vše trpělivě vysvětlovali a nakonec mohli jít dříve domů.“

Video: Cíl závodu

Výsledky 33. ročníku závodu Kbelská 10 naleznete ZDE

Foto: Facebook / Instagram / www.palestrakbelska10.cz