Olympiáda dětí a mládeže skončila a pozornost sportovních fandů se pomalu upíná na dospělé olympijské hry v korejském Pchjongčchangu. My si ovšem ještě jednou připomeneme události z té skromnější a přesto velice oblíbené akce, která se konala v Ústeckém kraji. Sledovali jsme především výpravu Prahy, která s vedla více než dobře. Na Olympiádě dětí a mládeže se Praha umístila na druhém místě v pořadí krajů.

POŘADÍ KRAJŮ

Pozice Kraj Počet bodů Započítáno / celkově závodů
1. Liberecký kraj 226 80 / 80
2. Hlavní město Praha 203 80 / 80
3. Kraj Vysočina 201 80 / 80
4. Středočeský kraj 193 80 / 80
5. Moravskoslezský kraj 186 80 / 80
6. Královéhradecký kraj 176 80 / 80
7. Jihomoravský kraj 155 80 / 80
8. Jihočeský kraj 150 80 / 80
9. Pardubický kraj 146 74 / 74
10. Karlovarský kraj 130 77 / 77
11. Olomoucký kraj 124 80 / 80
12. Plzeňský kraj 121 80 / 80
13. Ústecký kraj 113 76 / 76
14. Zlínský kraj 87 79 / 79

 

MEDAILOVÉ POŘADÍ KRAJŮ

Kraj Počet zlatých Počet stříbrných Počet bronzových
Hlavní město Praha 8 5 9
Jihočeský kraj 4 2 3
Jihomoravský kraj 0 4 8
Karlovarský kraj 4 4 5
Kraj Vysočina 11 7 12
Královéhradecký kraj 10 12 4
Liberecký kraj 14 15 10
Moravskoslezský kraj 4 11 8
Olomoucký kraj 2 1 3
Pardubický kraj 7 7 8
Plzeňský kraj 0 3 4
Středočeský kraj 12 8 4
Ústecký kraj 5 2 2
Zlínský kraj 2 0 3

 

Rozhovory s účastníky

Na olympiádě potřetí: ODM má lepší atmosféru než republikové mistrovství

Martin Šimša z Prahy dorazil už na svojí třetí olympiádu. A nejen na dvou letních bral cenné kovy, i zimní mu letos přinesla bronzovou medaili a čtvrté místo ve štafetě. V létě běhá orientační běh, v zimě trénuje každý víkend na běžkách. Často ale musí sportu obětovat i školu.

„Na letní olympiádě to bylo všechno na jednom místě, to bylo takové lepší. Člověk mohl navštívit skoro všechna sportoviště. Ale myslím si, že má olympiáda lepší atmosféru než republikové mistrovství. Tam je sice mnohem víc lidí, ale pro naši kategorii to není zas tak prestižní závod. Tohle je velkolepější,“ poznamenal Martin.

Na běžkách už má za sebou Český pohár v lyžařském orientačním běhu. Tam to ale v kategorii s o tři roky staršími účastníky nebyly zas tak zářné výsledky.

„Zatím trénuji třikrát týdně, a myslím si, že to stačí. I když uvažuji o tom, že začnu trénovat víc. Musím tomu také často obětovat školu, protože jezdíme třikrát čtyřikrát ročně na soustředění. A to je hned jeden měsíc chybění ve škole, což je docela dost,“ dodal Martin.

Alpští lyžaři z Prahy brali pod vedením Petra Záhrobského pět cenných kovů

Petr Záhrobský je starším bratrem známé lyžařky a sám se jako sjezdař zúčastnil třech olympiád. Teď jako trenér vede své nástupce na Olympiádě dětí a mládeže. A ti posbírali celkem pět medailí.

Tři z toho byli zlaté, dvě stříbrné. Hned dvě zlata získala Barbora Peroutková, spolu s Tatianou Tobolkovou jeden z největších talentů v republice.

Záhrobský vedl na ODM 12 lyžařů a lyžařek. Jednou z pražských reprezentantek byla i Valentýna Trachtová, která si dojela pro pěkné sedmé místo ve vyřazovacím závodu.

„Normálně mě trénuje Veronika Fišerová a Luděk Strejček. Tady mě startoval Petr Záhrobský. To bylo něco nového, protože každý trenér to dělá trochu jinak. Ale bylo to dobrý,“ uvedla Valentýna.

Stejně jako jí, i Martinu Folwartznému se vedení Záhrobského zamlouvalo. Jen škoda, že podmínky pro trénink v Praze nejsou nejlepší. „Dvakrát třikrát týdně trénuji na Ještědu. A taky jezdíme na soustředění do Rakouska do Alp,“ uvedl Martin.

„O víkendech jezdíme do Špindlu. A přes týden buď netrénujeme, nebo máme kondiční tréninky v tělocvičně,“ dodala Valentýna.

Kvůli tomu je pro ně sport mnohem víc časově náročný.

„Sice tomu musím trochu obětovat školu, kamarády. Ale jsem moc ráda, že to dělám. Je to součást mého života,“ poznamenala Valentýna.

 

Spoluhráčka trenérkou. Třináctiletá Alexandra totiž hraje ligu žen

Obvykle spolu bruslí na ledě, přihrávají si a střílí góly. Teď se však jejich sport i role proměnily. Jedna odložila hokejku i těžkou výstroj a na ledě soutěží v rychlobruslení, druhá pomáhá radami coby trenérka. A najednou se i jinak vetší věkový rozdíl dostává do normálu. Třináctiletá Alexandra Kalašová totiž hraje s dospělými ligu žen za Kobru Praha.

Jejími spoluhráčkami při hokejových zápasech jsou tak většinou ženy okolo třiceti let. „Je to zvláštní, když jí tady děláte vedoucí, ale jinak s ní hrajete v týmu. Ty holčiny ale po nějaké době do kolektivu na hokeji úplně zapadnou,“ uvedla trenérka Benešová. „Mně to přijde normální,“ dodala Alexandra, druhá nejmladší členka týmu.

Na ODM ale nepřijela reprezentovat v hokeji, nýbrž v rychlobruslení. „Na rychlobruslení jsem vůbec netrénovala. A ani jsem nikdy nejela žádné závody, teď tady poprvé. Pozval mě sem trenér. Pro mě je zvláštní, jak teď nemám na sobě výstroj. Najednou jsem lehčí a je to rychlejší,“ popisovala.

Na speciální přípravu není moc čas vzhledem k vytíženosti na hokejových trénincích. „Vždycky se řekne: ,Běž dřív na led, udělej si tam pár koleček. Zkus si rychlý starty…,´ ale není na to moc prostor a v Praze je potom hrozně těžké sehnat led,“ doplnila trenérka.

Navzdory velkým úspěchům trojnásobné olympijské vítězky Martina Sáblíková rychlobruslení mezi dětmi tolik populární není a najít účastníky závodu na dětskou olympiádu je pro trenéry skoro nadlidský úkol. I proto mezi jejich svěřence patří téměř samí hokejisti.

„Oni tam pravděpodobně nějací rychlobruslaři asi budou, ale nevíme o nich. Vždycky na tyhle dětské olympiády je problém sehnat nějaké děti. Tohle je ještě docela slabý ročník, takže jsme to fakt skládali z toho, co je. Všechny kraje mají problém většinou s holkama. My máme čtyři a nevím, jestli bychom jich dali dohromady víc,“ uvedla Benešová.

 

Sourozenci se hecují a motivují: Vždycky se bojím, že mě brácha porazí

Ač jsou mezi nimi tři roky, poměřují sourozenci Štraitovi síly nejen na trénincích TJ Slovanu Praha, ale občas i na závodech. Jolana i Vilém se společně věnují orientačnímu běhu a jsou v něm úspěšní. Na letošní olympiádě dětí a mládeže k mapě přibrali ještě běžky, s nimi však na medaili nedosáhl ani jeden.

„Brácha je na svůj věk docela dobrý a často běhá vyšší kategorie. To pak máme obvykle stejnou trať a já se vždycky bojím, že mě porazí. A když jsem v orienťáku vystresovaná, tak se nedokážu tolik soustředit na tu mapu, abych to nezkazila. Takže občas mě i porazí, a to jsem pak vždycky naštvaná,“ popisuje s úsměvem Jolana.

Vilém to ale vidí jinak. „Moc mezi sebou nesoupeříme, protože každý jezdíme a běháme v jiné kategorii. Ale občas se poměřujeme. Jak kdy a jak v čem, ale lepší je většinou ségra.“ Společně trénují v oddílu. V pondělí atletika, ve středu kolečkové brusle a ve čtvrtek posilování.

Jolana už se zúčastnila i loňské letní olympiády. Z té si odnesla dvě zlaté medaile ze sprintu a smíšených štafet a jedno páté místo z krátké tratě. Pro jedenáctiletého Viléma je naopak letošní start v Pardubickém kraji olympijskou premiérou, větších závodů už se ale účastnil. Na kontě má například vítězství v mistrovství družstev.

Jejich plány na budoucí sportovní kariéru se však liší. Zatímco on sní o startu na velkých hrách, Jolana by se raději věnovala škole a matematice.

Autorka článků: Stanislava Wolfová – členka programu Mladí novináři na ODM 2018

Foto: www.odm.olympic.cz